Z AKTUÁLNÍHO VYDÁNÍ: Velká voda nemusí být pohroma
Helena Petáková | Pátek, 04. říjen 2013 |
Při sledování destrukční síly vody během záplav vás možná také napadlo, jak by se v takové situaci chovala roubená nebo srubová stavba. Dřevostavby z masivního dřeva často sice stojí na kopci s výhledem, ale neplatí to obecně a rozvodnit se může i malý potok, nebo do domu může natéct voda z přívalových dešťů. Ve srovnání se zděnou stavbou ze srubu nebo roubenky neopadají omítky, při mrazech nehrozí roztrhání stěny, ale co samotné dřevo? Možná se budete divit - stavitelé ho považují za ideální materiál, který i velkou vodu lehce zvládne.
Pavel a Michal Pacákovi: Dřevo vodu nasaje, ale stejně rychle vyschne
Dřevo a velká voda, to je zajímavé téma. Už jenom vztah dřevo a voda je zcela zásadní a ukazuje nám dokonalost a promyšlenost přírodních zákonů. Bez vody by strom nemohl růst, vlhkost dřeva živého stromu se pohybuje od 60 do 80 %, možná i více. Voda mu přitom neškodí, ale vyživuje ho a pomáhá mu vyvíjet se. Je to tím, že živý strom se dokáže přirozeně bránit proti dřevokazným vlivům, je chráněn kůrou a produkuje ochranné látky proti hnilobám a broukům. Pokácíme-li strom a on umře, je vyšší vlhkost dřeva dokonale destrukční pro buňky stromu. Vodu totiž potřebují i organismy dřevo rozkládající. Dřevo se už nebrání a nechá se rozložit. Je tím zajištěn koloběh živin v přírodě. Postavíme-li si ze dřeva dům, je proto velice nutné udržet dřevo suché. Ideální je vlhkost dřeva pod 12 %, kdy v podstatě nemůže být napadeno jakýmkoliv dřevokazným procesem.
Teď ale k samotnému tématu. Dřevostavby obecně jsou bezesporu dobrou volbou pro potenciálně záplavové oblasti. Krátkodobé (několikadenní) zvýšení vlhkosti či dokonce namočení nenarušuje konstrukční vlastnosti dřeva. Pokud bychom dřevo nechali vystavené vlhkosti po několik týdnů či měsíců, zcela určitě bude napadeno dřevokaznými houbami a plísněmi, jejichž spory se vyskytují všude kolem nás. To však nemůže nastat za pár dní, kdy velká voda přijde a zase odejde. Dřevo vodu nasaje, ale stejně rychle zase vyschne. Není potřeba používat vysoušeče, stačí přirozená cirkulace vzduchu. Krátkodobým navlhnutím může být dřevo jen zabarveno (mohou vzniknout různé fleky na povrchu). To je však možné odstranit přebroušením.
Co je ale zcela zásadní pro tvrzení, že dřevostavby jsou vhodné do záplavových oblastí, je to, že velká voda nenaruší statiku dřevěných konstrukcí. Z toho hlediska je dřevo geniální stavební materiál. Je lehce opracovatelné, ale přitom je tuhé z hlediska statických vlastností. To platí jak pro sendvičové dřevostavby, tak pro dřevostavby z masivu (sruby, roubenky, skeletové dřevostavby). Masivní dřevo sendvičových či skeletových dřevostaveb zůstane neporušené, i když bude asi potřeba opravit sendvičové výplně konstrukcí. U srubů a roubenek je situace ještě jednodušší. Sroubené a roubené konstrukce nebudou pravděpodobně katastrofálně poškozené i v případě, že se částečně zbortí základy pod nimi. Převázání rohových spojů zámky a pevnost masivních dřevěných trámů nebo kulatin způsobují prostorovou tuhost konstrukcí. Ty se pak nebortí, i když na ně působí extrémní síla vody. To samé funguje i při zemětřesení či vichřicích.
V případě, že dojde k nějakému poškození masivních roubených konstrukcí, opravy jsou v porovnání se zděnými stavbami jednodušší a také nejsou většinou nákladné. Očištění stěn je možné provést jednoduše, například tlakovou myčkou. Pro ty, kteří musí v záplavových oblastech stavět, je určitě masivní dřevěná konstrukce stěn domu téma k zamyšlení.
Pavel a Michal Pacákovi, Sruby Pacák s.r.o.
David Javorský: Srub při povodni neuplave
Zkušenost se zasažením srubu povodní máme naštěstí pouze jednu. Jednalo se o zaplavení srubové chatky o rozměru 5x5 m a to do výšky necelého metru nad podlahu přízemí. Stavbu jako celek povodeň nijak výrazněji nepoškodila. Jednotlivé klády srubových stěn se po vyschnutí očistily, obrousily a opatřily novým nátěrem. Samozřejmě došlo k poškození vnitřních dveří, podlahy a vybavení, které nebylo možné předem vyklidit, nicméně vzhledem k rozsahu povodně se jedná o škody poměrně malé. Po aplikaci nového nátěru je oproti původnímu nátěru viditelný rozdíl, ale ten se časem ztratí a na srubu tak není zasažení velkou vodou na první pohled patrné.
Obavy z toho, že při povodni srub uplave, jsou úplně zbytečné. Stavba je natolik masivní a těžká, že s ní voda ani nehne.
Ing. David Javorský, KANADSKÉ SRUBY TÁBOR s.r.o.
Stanislav Maléř: Tři týdny větrání stačily
V roce 2009, kdy se částí severní Moravy prohnala stoletá voda, postihla tato událost roubenku mého syna. Přestože má podezdívku půl metru nad terénem, voda vnikla do roubenky asi do výšky dvanácti centimetrů. Podlahy v místnostech má dřevěné a z části keramickou dlažbu, tepelná izolace pod podlahou je tvrzený polystyrén. Po opadnutí vody jsme uklidili přízemí od bahna a dřevěné podlahy jsme vydrhli způsobem, jak to dělávaly naše babičky při velkém úklidu.
Při vysoušení se nám osvědčil způsob těsnění mezer mezi roubenými trámy, kde používáme konopný provazec. Po celém obvodu domu jsme ho ve dvou spárách odstranili, abychom přispěli k odvětrání podlah. Ve zděných stěnách jsou v interiéru nad zemí větrací mřížky, které splnily stejný účel. Dále jsme odstranili podlahové lišty zakrývající mezery (1 - 2 cm široké) mezi zdivem a podlahou. V této situaci se ukázalo rovněž jako výhodné používat k izolaci mezi roubením a zdivem do výše 50 cm od podlahy tvrzený polystyrén a na něj až navázat minerální nebo konopnou izolaci, které nasávají vodu.
Roubenku však nemusí zaplavit „jen" povodně, také v případě prasklého potrubí či poruchy kotle oceníme praktickou odpadovou vpusť pod pračkou nebo pod kotlem v technické místnosti. Občas sice musíme zalít sifon, ale je to pořád lepší než vyklízet dům zatopený v době naší nepřítomnosti.
Pro kontrolu vytopené roubenky jsme ještě odstranili krajové podlahové prkno. A asi po třech týdnech větrání jsme mohli zpět namontovat konopné provazy, lišty a podlahové prkno a vše je v pořádku.
Podobná nehoda se stala majiteli roubenky, kterou naše firma stavěla stejným způsobem. Po konzultaci ji ošetřil podle našeho návodu a se stejným uspokojivým výsledkem.
Stanislav Maléř, Tesařství Maléř a syn
Článek vyšel v časopisu sruby&roubenky 2013/3 v pravidelné rubrice Ze zkušenosti odborníků. Už 4. listopadu vyjde nové číslo s dalšími informacemi a zajímavými redakčními návštěvami. Koupit si ho můžete v našem e-shopu, v síti prodejen Geco Tabák, HDS-Relay, na čerpacích stanicích Agip, OMV a dalších a u všech dobrých prodejců tisku.
Vytvořeno v xart.cz
